Maluji, tedy jsem.
Maluji a neustále něco tvořím od dětství...
Je to pro mne relax i výzva zároveň.
Jitka Flower
,,První vzpomínky na malbu si vybavuji ze svých dětských let kdy jsem společně s mladším bratrem Tomášem docházela do Základní umělecké školy v Lounech do výtvarného oboru k panu J. Němčickému."
,,Vzorem v krajinomalbě mi je prastrýc Alois Bubák - významný český krajinář 19. století, jehož obrazy jsou zastoupeny v řadě galerií a především v NG v Praze. Vyrážel do české i alpské přírody pěšky jen se stojanem a barvami. Myslím, že rozumím jeho pohnutkám - touze cestovat a malovat. Podobný nepokoj mám v sobě také..."
,,Do přírody vyrážím s přáteli. Jsou to pro mne neopakovatelné, slavnostní chvíle, proto ve slavnostním... Krajinu vnímám jako něco posvátného, jako naší společnou matku a také jako dar našich předků, který jednou předáme našim dětem. Pobyt v přírodě mě naplňuje a odráží se i v mé básnické tvorbě. Oba světy - literární i malířský se spojují a vzájemně se mi prolínají. Mohou si být navzájem inspirací."
,,Při malbě ráda pracuji se širokou barevnou škálou, kontrasty a plochou. Ráda experimentuji."
S přáteli v Oboře a na Smolnici
Jana Timrová / Jitka Flower / Luděk Lůžek / Hana Vrchlavská
Ukázka prací v reklamní agentuře Adart
Od roku 2004 - 2014 jsem zde působila jako grafik a designér
Když zrovna nemaluji...
Přes 25 let se zajímám o řemeslo - pečení perníků z forem
a baví mě vytvářet dřevěné formy, ale i třeba 3D dorty pro své blízké :)
Mé práce najdete na Fléru od roku 2015 www.fler.cz/flower-flower
Programy pro školy, firmy a organizace: https://pernikova-dilna-flower.webnode.cz
Dorty: https://dortova-dilna-flower.webnode.cz
Spolupracuji...
Příležitostně pracuji pro Marii Imbrovou a její nadaci
Volná tvorba
Ilustrace k mým básním foto: Věra Štruncová, texty a fotomontáž: Jitka Flower
Výběr ze sbírky Horizontální svět
Otázky
Nad tvou fotografií
lítaj otázky.
Sbírám je a házím,
jako oblázky.
Do řeky zapomnění,
země nikoho,
stavím tam opevnění.
Ptám se - pro koho?
Zdravá
Každá z mých slz za tebe,
mé srdce opláchnula.
Posloužila jako řeka oblázku,
všechny nánosy špíny odplavila
a zašeptala - Pojď!
Už je čas na lásku.
Máš čisté srdce,
překonáš cokoli,
tvá zažehlá svíce,
tě vyvede z temnoty
a vrátí tě do školy.
Budeš se znovu učit smát,
být sama sebou,
zase hravá.
Dáš věcem kolem rychlý spád,
konečně šťastná, bezstarostná,
zdravá.
O ženě
Je jako zlatá číše,
krásně soustružená,
že člověk sotva dýše.
A její jméno? Žena.
Je jako zlatá číše,
touhou přetéká.
Ty přistupuješ blíže.
Září, našla člověka.
Co by se z ní napil
a jí se splnil sen,
že uslyší své stěny,
bys štěstím oněměl.
První sladký doušek
ten odvahy ti dodá.
Zažene věčnou žízeň
a to, co rozum hlodá.
Druhým mocným douškem
pak opustíte břehy.
A vydáte se tam,
kde popraskají ledy.
Třetí silný doušek
a Zem se zapotácí.
Skoro by jsi upadl
a rozum se ti ztrácí.
Čtvrtý zpola doušek
a jste na moři,
kde přepadne vás bouře,
kde srdce zahoří.
Pátý plný doušek
a hrom zaburácí,
celé tělo se chvěje
a podvědomí ztrácí.
Šestý krátký doušek
už její stěny hrají.
Už vidíš skoro na dno
a ruce se ti chvějí.
Poslední sedmý doušek
ten uklidní tě zas.
Máš mnohem měkčí rysy
a ztišil se ti hlas.
Tohle všechno tušíš,
když přistupuješ blíž,
když rty se s ní spojíš,
že hrany uslyšíš.
Tohle vše dá jen žena,
co láskou přetéká,
amorem zasažená,
co našla sobě muže - člověka.
Slova
Jakou mají váhu nevyřčená slova?
Ta, co jsme si nestačili říct.
Ta, co opakujeme v duchu zas a znova.
Ta, co nám nedokázal nikdo ze rtů odečíst.
Kde skončí naše slova, věty
co jsme si nestačili říct?
Jak bumerangy, loďky obeplují světy,
aby se vrátily k nám - do světnic.
Nemají břehy, ke kterým by přirazily
ty naše věty, nevyřčená slova,
vrací se k nám, abychom je ukotvily
a když se odváží, je přivázali znova.
Houpou se, kolébají oceánem světa,
někdy o sebe v dálce nehlučně narazí,
cizí, nevyřčená slova, naše nevyřčená věta,
vše nevyřčené v nejhorších nesnázích.
Imaginární svět
Kolik imaginárních krásek
Ti večer nejtajnější tužby plní,
tak tolik krásných rytířů
mě ve snách zachránilo...
Kolik imaginárních lásek
prošlo tvou postelí na které ležím,
tak tolik udatných princů
vyhrálo u mě bitvu na poli, kde ležíš ty...
Spi sladce můj rytíři, můj princi...
Spi sladce má krásko, má princezno...
....vzájemně popřejem si...
...zhasli jsme každý svou lampičku, jdeme
snít...
a sen nás zase vede...ke krásce, k princi
....jsou nesmrtelní
... nejsou živí...jsou stvořeni pro sebe, zdá se...
....nežárlíme, vždyť my živí,
ráno sejdeme se zase.
....já za zády zmuchlám papírový meč
a ty provinile setřeš bleděmodrou rtěnku...
Dobré ráno...opět přejeme si...
a pusu na to, že dnes jsme přes DEN svoji.
Studijní kresby
Kreslím od dětství...
